close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Únor 2014

Úspěšně strávená pomatenost

24. února 2014 v 0:30 | I.Š. |  Deníček
Zdravím drazí přátelé,
má rozvrácená mysl mě přivedla opět sem, podivné že? Znovu s radostí začnu komentářem k obrázku .. Žirafa. Eh, drahoušek, vyfocený v pražské zoo (Pražané, zoo sice prvotřídní, ale pořád vás nemám ráda). Mimochodem, to mi připomíná jarní prázdniny (minimálně my z jihu Moravy budeme vědět..). Prožití těch letošních bych označila za úspěšné. Jedenáct krásných dnů prožitých s andělem na Zemi, se zářivým Sluníčkem pro mou drobnou slunečnicovou duši, s nejlepším človíčkem na světě, s tím, koho nosím v tom malém tlučícím orgánu pod levou prsní bradavkou (jak nás učili ve třetí třídě). Ale znáte to, láska je droga a absťáky bolí .. Jedna bezesná noc s jediným přáním dotknout se aspoň lehce toho druhého. Zvláštní jak může lidská bezmoc dokázat vykouzlit pár slz společně s úsměvem na tváři v jednu chvíli. A to i po krásném roce a půl dokáže člověk cítit, když opravdu miluje :) .
Zároveň můj mozek svírá jistý fakt, že během příštího týdne se hromadí XY věcí do školy a do práce, že by se z toho jeden pomát, nicméně i přes tento zneklidňující pocit mě opilost láskou soustředí mimo veškeré objekty, kterým bych se měla momentálně věnovat .. Škola, práce, dieta ..
Přemýšlela jsem, že v následujících dnech vyrazím do přírody fotit .. Fotit jako šílenec všechny a všechno. Tvoření takového umění mi přináší jakousi podstatu tady na světě. Možná v trochu jiném světě .. ale co už, útěk z reality je nejlepší a nejsnažší možnost, jak se vyvarovat povinnostem .. Prokrastinace? Nezlobte se za to na mě. Ale není snad ten výběr zřejmý? Držet pomocnou ruku svých přátel, nebo se ztratit v objetí své lásky s foťákem v ruce na mírném jarním Sluníčku v přírodě plné nádherných zvířat a fantazie, nebo se mořit pod hromadou učení a jen v koutku duše doufat, že všechno projde hladce a že se nade mnou nezjeví skupina profesorů s ďábelským výrazem ve tváři tak chladným, že by i v Sochi zapínali radiátory. Mimochodem letos nám to pod kruhy šlo krásně.
I přes ty všechny smíšené pocity zmatenosti, osamělosti, nervozity a šílenství můj mozek úspěšně vygeneroval, že v půl jedné ráno by měl člověk ležet v posteli a já se hodlám této vizi přiblížit.
Sbohem mí vážení imaginární čtenáři, třeba budete mít také tak úspěšný týden (ve který doufám i já) a který vám z celého srdce velice upřímně přeju.
I.Š.